Zítra představí na VI. Mezinárodním ekonomickém fóru Zlaté koruny ekonom Jan Švejnar analýzu vývoje nezaměstnanosti a současného stavu na českém trhu práce. Nezaměstnanost je vedle zadlužování státu jedním z hlavních témat tohoto ekonomického fóra. CERGE-EI, kde byla analýza zpracována, založil profesor Jan Švejnar již v 90. letech a od té doby stojí v jejím čele.
Analýza s názvem Finanční krize a český trh práce – Čekání na obrat upozorňuje na to, co je podstatné pro úspěšnou a rychlou adaptaci trhu práce po odeznění recese. Závěry se opírají o podrobné studium vývoje nezaměstnanosti v letech 2008 a 2009 v České republice, o porovnání dlouhodobého vývoje míry nezaměstnanosti u nás a v Evropě a o odhady vývoje ekonomiky v letošním roce.
Přestože v průběhu roku 2009 došlo k rychlému nárůstu míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o práci, situace podle analýzy u nás není a ani v blízké budoucnosti nebude kritická. Tento poznatek vychází z toho, že jak Česká republika, tak další evropské země mají podobnou či dokonce nižší nezaměstnanost, než se kterou se potýkaly v relativně nedávné minulosti. Vzhledem k tomu, že makroekonomické prognózy očekávají v roce 2010 postupný návrat k ekonomickému růstu, měl by se růst míry nezaměstnanosti v druhé polovině roku zastavit. Pracovní trh však může ještě delší dobu stagnovat, protože reaguje se zpožděním.
Analýza předpokládá, že i při mírném oživení zůstane využití výrobních kapacit firem ještě dlouho pod úrovní roku 2008. Tehdy byla i situace na trhu práce zcela opačná. Před nástupem krize čelila česká ekonomika opačnému typu nerovnováhy, tzn. značnému převisu poptávky po zaměstnancích, který byl kompenzován dovozem zahraniční pracovní síly.
Struktura zasažení české ekonomiky krizí zůstává odlišná od problémů, které postihly USA a západní Evropu. Dominantní roli v tomto poklesu hraje zahraniční poptávka po českých exportech. Pro návrat k ekonomickému růstu je proto rozhodující oživení externí poptávky, zejména v německé ekonomice. Některé současné problémy Eurozóny (omezení přílivu vládních peněz do ekonomiky, případ Řecka atd.) mohou oživení ještě výrazně zpomalit. Pokud nebude čekání trvat příliš dlouho a domácí firmy nevyčerpá, zvýší to šanci, aby na obnovení poptávky pružně zareagovaly.
Rychlému oživení v takovém případě můžeme napomoci zvýšením flexibility trhu práce, a to hlavně zjednodušením procedur týkajících se propouštění zaměstnanců a vhodným nastavením marginálního zdanění osob, které si práci najdou. Důležité také je neodrazovat potenciální investory populistickými prohlášeními, které mohou implikovat zhoršení podnikatelského prostředí.
Úskalím pro rozjezd trhu práce může být nízký ekonomický růst, který neumožní firmám dostatečně využít výrobní kapacity a přijímat nové zaměstnance. Po zkušenostech, které podniky v krizi získaly, je to i nízká motivace k okamžitému obnovení náboru pracovních sil. Lze očekávat, že se zřejmě projeví i omezenější příliv zahraničních investic, v němž nám bude konkurovat Slovensko díky členství v Eurozóně. K tomu dále může přistoupit čekání na výsledky voleb a konkrétnější informace o budoucí daňové zátěži a kvalitě podnikatelského prostředí.
Analýza přináší i doporučení, jak přispět k co nejrychlejšímu oživení trhu práce. Jde v prvé řadě o zabezpečení podmínek pro to, aby firmy v reakci na nárůst poptávky byly skutečně ochotné nové zaměstnance najímat. Je proto nutné vytvořit důvěru v podnikatelské prostředí, a to zodpovědným přístupem politiků k fiskální problematice a k regulaci podnikatelského prostředí. Kvalitě podnikatelského prostředí by napomohla i jasná perspektiva budoucího členství v Eurozóně.
Je nutné, aby trh práce byl více flexibilní, než dosud. Analýza považuje za důležité odstranění administrativní zátěže související s přijímáním, zaměstnáváním a propouštěním zaměstnanců. Poukazuje na to, že čím nižší jsou překážky související s propouštěním pracovníků, tím ochotnější jsou firmy nové zaměstnance přijímat. O tom, že v sociálně citlivé Evropě nemusí být tato cesta při zodpovědném přístupu vlády pro voliče nestravitelná, ukazují zkušenosti s dánskou reformou trhu práce, tzv. Flexicurity. Jde o kombinaci zjednodušené regulace propouštění zaměstnanců, relativně štědrých podpor v nezaměstnanosti a motivačních programů pro nezaměstnané, která je jako reálně prosaditelná metoda schopná fungování trhu práce výrazně zefektivnit.
K ekonomickému fóru probíhá diskuse na Facebooku na adrese www.facebook.com/pages/Praha-Czech-Republic/Forum-Zlate-koruny/340828453283 (název stránky „Fórum Zlaté koruny“), odkud vzejdou dotazy k účastníkům fóra. Průběh fóra bude možné 16. března od 9 hodin sledovat v on-line přenosu na www.idnes.cz a www.zlatakoruna.info. Česká televize připravuje z průběhu fóra přenos a živé vstupy.
Podrobnější informace o programu VI. Mezinárodního ekonomického fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na www.zlatakoruna.info/forum.
Generálním partnerem VI. Mezinárodního ekonomického fóra Zlaté koruny je OVB Allfinanz a hlavním partnerem Českomoravská stavební spořitelna.
2024 ©