Možnost pracovat pro OVB si při studiu vysoké školy našel sám. V původním přivýdělku postupem času objevil svou podnikatelskou budoucnost. Dnes, v době svého povýšení na regionálního ředitele, je hrdý na svou stopadesátičlennou firmu. Na tom, aby rostla a rozvíjela se, mu také nejvíc záleží.
ING. OLDŘICH BERÁNEK
Pochází se severních Čech. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni a získal zde inženýrský titul. OVB si našel sám v roce 2006 původně jako možnost přivýdělku. V roce 2007 povýšil na obchodního vedoucího, o rok později na oblastního vedoucího, oblastním ředitelem se stal v roce 2011 a letos ho čeká povýšení na regionálního ředitele. Do dvou let plánuje vybudovat zemské ředitelství. Ve svém týmu vsází na přátelské vztahy. Ve volném čase sportuje, schází se s přáteli, zajímá se o auta.
Vzpomenete si na své začátky v OVB?
Ve druhém ročníku na vysoké škole jsem se díval po nějaké smysluplné práci, štvalo mě pracovat na průmyslových zónách, kde si člověk skoro nic nevydělal a hlavně se nic pořádného nenaučil. Začátkem roku 2006 jsem absolvoval úvodní školení a začal jsem pracovat. Nebyl jsem zpočátku žádný sprinter. Možná i proto, že jsem byl hozený do vody - navštěvoval jsem kancelář v Plzni, kde jsem studoval, ale pocházím ze severních Čech, takže půl týdne jsem vždy trávil tam a s klienty musel všechno řešit sám. Vždy jsem se ale snažil dělat vše, abych uspěl. Což je důležité i z dnešního pohledu, protože díky tomu jsem dnes tam, kde jsem.
Jak vypadal váš karierní růst?
V roce 2007 jsem povýšil na obchodního vedoucího, rok nato na oblastního vedoucího. Pak se moje kariéra trochu zadrhla, udělal jsem několik manažerských chyb, které bylo potřeba odstranit a zlepšit jednotlivé postupy. To se povedlo a díky tomu jsme teď mnohem silnější. Oblastním ředitelem jsem se stal vloni a letos mě čeká povýšení na regionálního ředitele. A za dva roky bude náš tým povýšen na zemské ředitelství.
Máte titul inženýr. Co jste studoval?
Po střední, která byla zaměřená na elektro, jsem šel se spolužáky na Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Koketoval jsem s myšlenkou, jestli kvůli OVB se studiem neskončit, ale rodiče by to nepřijali, tak jsem se vydal v rámci fakulty ekonomickým směrem a školu dokončil. S kamarády v ročníku jsem spolupracoval i v rámci OVB, takže jsme si nejen v práci, ale i ve škole navzájem pomáhali, což byla výhoda.
Podle čeho si vybíráte spolupracovníky?
Svůj tým mám založený hlavně na kamarádských vazbách a důvěře, klíčoví lidé patří také k mým nejlepším přátelům. Se svým ředitelstvím žiju dnem i nocí a ten tým lidí prostě zbožňuju. Zažíváme společně spoustu zážitků, a to nejenom pracovních, ale i osobních. Počátky budování struktury se ale skládaly z nesmělých krůčků. A přicházely i neúspěchy. Pak jsem ale přišel na to, že struktura je moje budoucnost i budoucnost lidí, kteří v ní jsou, a přináší nám šanci něco ve své práci a ve svém životě změnit. Potvrzuje se mi to dnes a denně, když vidím, jak se z mladých talentovaných lidí stávají špičkoví manažeři, již si mohou dovolit pořídit pěkné auto nebo bydlení.
Takže i váš manažerský styl je neformální?
Ano, ale když je problém, umím být tvrdší. S kamarádem si můžu sednout a na rovinu si vyříkat, že takto to dál nejde. Je pravda, že někdy takovou přímost nečekají. Rozhodně nejsem direktivní. Nebaví mě stát někomu za zády a křičet na něj. To se raději budu soustředit na někoho jiného, kdo ví, proč chce dělat zrovna tuhle práci.
Zmínil jste neúspěchy. Jak jste je překonával?
Prožíval jsem je, byl jsem z nich smutný a měl z toho špatnou náladu. Pak jsem se ale sám sebe zeptal, jestli mi špatná nálada v něčem pomůže, a přišel na to, že ne. Zhodnotil jsem tedy, co bych mohl udělat líp, aby příště přišel úspěch. A pracoval jsem dál.
V OVB člověk rychle kariérně vyroste - jak lze tedy naopak zvládnout úspěch?
Hlavní je se z něj nezbláznit. Nemůžete si říct, teď jsem frajer a už nemusím nic dělat. To je cesta do pekel. Když bych měl ze své zkušenosti někomu poradit, doporučil bych mu, ať si úspěch pořádně užije, ale s rozumem, ať se odmění, ale zároveň nad úspěchem trochu mávne rukou a jde dál po své cestě, na níž si stanoví nové cíle. Líbí se mi motto „Úspěšní začínají tam, kde neúspěšní přestávají".
Je výhodné začínat v nízkém věku?
Má to obrovské plusy. První výhoda je, že máte od státu spoustu úlev. Další plus je, že mladý člověk není na práci až tak existenčně závislý, může pracovat s větším klidem na rozdíl od starších lidí, kteří živí rodinu a platí hypotéku. Na škole má také kolem sebe spoustu lidí, kteří mohou být do budoucna jeho spolupracovníky nebo klienty, v tom je obrovský potenciál.
Vašimi prvními klienty byli spolužáci?
Byla to moje rodina. Nedávno jsem se na semináři ptal, zda může prvních deset klientů ovlivnit celou kariéru v OVB Allfinanz. Tvrdím, že ne, protože kdyby to tak bylo, už v OVB nejsem. Rodiče brali moji práci s hodně velkým nadhledem, bratr se mi smál a mé služby nechtěl využít, kamarád mě vůbec nevnímal... a tak bych mohl pokračovat. Řídím se tím, že žádný klient nebo spolupracovník nemůže moji kariéru negativně ovlivnit.
Věnujete se stále akvizici klientů?
Stále mám svůj klientský kmen, starám se hlavně o své nejbližší klienty - o rodinu a kamarády. Jiné klienty už jsem ale přerozdal. Jednání s klienty mě nicméně pořád baví, rád mám přehled, co se mezi klienty děje. Novou klientelu už ale nekontaktuji. Když se někdo ozve sám, buď jeho požadavek předávám do struktury, nebo když chce řešit svou situaci opravdu se mnou, věnuji se mu, stále je to finančně zajímavé. Jen ho upozorním, že to bude trvat o něco déle. Vážím si toho, že klientům nabízíme skvělou službu a možnost výběru řešení, které je pro ně nejlepší. Z finančního poradenství jsem stále nadšený. Je v něm obrovská budoucnost.
Mimochodem, máte podnikatelské rodinné zázemí?
Ne, moji rodiče nepodnikají. Celý život tvrdě pracují v jedné firmě, táta jako zámečník a maminka jako kuchařka. Svým přístupem k práci, zodpovědností, loajalitou a čestností jsou pro mě obrovským vzorem a za vše, co pro mě udělali, jim patří velký dík!
Co vás na podnikatelské dráze přitahovalo a přitahuje?
Dřív šlo především o to, že jsem si mohl vydělat peníze. Dnes hrají peníze stále roli, ale jsem také rád, že mám okolo sebe lidi, které si sám vyberu. Důležitá je pro mne seberealizace, fakt, že můžu budovat vlastní firmu, jež dnes čítá již 150 spolupracovníků, a přemýšlet, čím se můžeme oproti konkurenci odlišit. To všechno mě moc baví vymýšlet. Rád také podporuji své lidi na cestě k úspěchu.
Kde všude máte dnes pobočky?
V Praze a Plzni, pak působíme od Plzně nahoru v severozápadních Čechách - na Lounsku, Žatecku, Podbořansku, Chomutovsku, Kadaňsku, částečně sem spadá i Mostecko a Děčínsko. Působíme také v Náchodě a menší pobočku ještě máme v Českých Budějovicích.
Jaké rady dáváte novým kolegům do začátků, aby v podnikání s OVB uspěli?
Sám jsem hodně protýmově založený. Myslím tedy, že budoucnost je v recruitingu a ve vytváření vlastní struktury. S tím bych dnes začal hned od začátku. Novým lidem také říkám, ať nečekají, že jim z ničeho nic začnou létat tisícovky na účet. Je třeba na sobě pracovat a něco práci dávat, pak teprve můžeš čekat, že se ti to mnohonásobně vrátí. Upozorňuji je, že se budou setkávat také s neuspěchem, což je nesmí odradit. Úspěch nepřijde za nic. Nedávno jsem viděl zajímavé video od Arnolda Schwarzeneggera, kde říkal: „Vždycky, když se někde bavíš, přemýšlej nad tím, že někdo jiný usilovně pracuje, aby byl lepší než ty." Což ale neznamená nemít volno, naopak, to je vemi potřeba. Musíte nabrat energii, abyste byla do práce stále zapálená.
Udělejme malou odbočku, co nabíjí energií vás?
Snažím se sportovat, ale ne tolik, jak bych chtěl. Je dobré si v týdnu nechat alespoň jeden den volna, jinak pracuji průměrně šest dní v týdnu zhruba deset hodin denně. Během volna se snažím věnovat partnerce, přátelům. Někdy nejraději nedělám vůbec nic, ležím v posteli, lenoším a užívám si, že nikam nemusím. Mezi mé velké koníčky patří auta.
Jak si těch šest dní v týdnu organizujete čas?
Hodně dopředu, kdybych něco honil na poslední chvíli, stihnu toho o 30 procent méně. Každý den je jiný. Jezdím do jednotlivých kanceláří, svůj čas dělím zhruba na třetiny mezi Prahu, Plzeň a severní Čechy. Snažím se nezapadnout do stereotypu a přemýšlím, jak svůj čas využít co nejefektivněji. Podpůrné aktivity, které nevydělávají peníze a přímo nepomáhají zvětšovat strukturu, deleguji.
Co vás v práci motivuje a čím motivujete své spolupracovníky?
Důležité je, aby byl člověk sebemotivovaný a uměl si všechno vyříkat sám se sebou. Motivuje a naplňuje mě růst a úspěch mých lidí. Motivuje mě také chuť posouvat svou firmu dál, mít ji kvalitní, spokojenou a přátelskou, aby si lidé uznale říkali, že tohle je ředitelství Beránka. Dříve jsem se motivoval materiálními věcmi. Než jsem si po roce koupil první auto, odkládal jsem opravdu každou korunu, byl to pro mne velký cíl, který mě táhl ve chvílích, kdy se mi nechtělo pracovat. U spolupracovníků je motivace kombinací materiálních věcí, které by si rádi dopřáli, a vnitřní motivace zaměřené na růst a úspěch.
Za další dva roky se vidíte na pozici zemského ředitele. Co bude dál?
SLD a SSLD. Hlavně ale před sebou vidím úspěšnou firmu, která bude dobře vnímána mezi stávajícími i novými spolupracovníky a klienty. Chci, aby moje firma měla svou prestiž. Také proto jsem do ředitelství přijal office manažerku, která bude koordinovat zlepšování jednotlivých prvků ve službách klientům, vzdělávacím systému, PR atd. Dalším cílem je to, aby se moji spolupracovníci dostali na vyšší pozice. Mám teď přímo v týmu tři oblastní vedoucí a čtyři obchodní vedoucí. Pořád mě také moc baví pracovat s nováčky, kteří do firmy přicházejí, a tak se teď hodně zaměřuji na budování dalších přímých struktur.
Dnes jste pro nováčky vzorem vy, kdo byl nebo je vzorem pro vás?
Určitě náš zemák Pavel Horák a manažeři a ředitelé z celého LD a všichni ostatní, kteří mi na začátku pomáhali a byli okolo mě, včetně mého získatele a přímého nadřízeného. Nechci jmenovat, abych někoho neopomněl. Mám spoustu vzorů i mimo strukturu. Z každého, s nímž jsem v kontaktu, se snažím vzít si to dobré, co se mi na jeho systému líbí. OVB je plná vzorů, lidí, kteří dokázali neuvěřitelné věci. OVB je plná hvězd a velice si vážím toho, že mohu být její součástí.
Text: Jana Bohutínská , Foto: Petr Kurečka
2024 ©