"Všeobecně je podmínkou poskytnutí hypotečního úvěru zajištění nemovitostí. Obvykle se jedná o zástavu kupované nemovitosti, protože jen málokdo vlastní nějakou další. To ovšem v případě družstevního bytu není možné, protože kupující získává pouze družstevní podíl, který nelze dát do zástavy", shrnuje Eva Poláchová z OVB Allfinanz.
Jde o převod práv
Při koupi družstevního bytu se jedná vlastně o finanční vyrovnání za převod práv a povinností souvisejících s bytem, nikoliv o koupi nemovitosti.
Ručit jinou nemovitostí znamená pro většinu žadatelů zásadní bariéru.
Banky nabízejí i takové hypoteční úvěry, které se zajistit nemovitostí nemusejí. Tedy alespoň po určitou dobu.
Jedná se o takzvané předhypoteční úvěry nebo přímo o hypoteční úvěry speciálně utvořené pro financování družstevního bydlení. Banka v tomto případě poskytne požadovanou částku i bez zajištění, avšak pouze na předem stanovenou maximální dobu, zpravidla na jeden rok. Ke schválení úvěru je třeba prokazatelně doložit, že kupovaný družstevní byt bude do této lhůty převeden do osobního vlastnictví.
Například potvrzením vlastníka bytu nebo zápisem členské schůze družstva o záměru odprodat dosavadní družstevní byty do osobního vlastnictví. Další podmínkou je rozdělení domu na byty.
Některým bankám stačí prohlášení vlastníka, kterým se vymezují bytové jednotky.
Jiné požadují, aby byt již byl zapsán v katastru nemovitostí jako bytová jednotka.
Děje se tak „Prohlášením vlastníka budovy“. Dům se vkladem dokumentu do katastru nemovitostí rozdělí na jednotlivé bytové a nebytové jednotky s odpovídajícím podílem na společných částech domu(kočárkárny, chodby, prádelny, kotelny, střechy, základy domu a podobně) a případně také pozemku.
Jednotlivé byty je pak možné prodat samostatně a zřídit k nim zástavní právo.
Co se vyžaduje
Výše úvěru je odvozena z hodnoty kupovaného bytu. Byt včetně podílu na společných částech domu se tedy ocení standardně, jako každá jiná nemovitost a banka poskytne úvěr do určitého procenta její hodnoty.
Jakmile je byt ve vlastnictví klienta, sepisuje se zástavní smlouva, kterou se úvěr zajistí. Pro majitele předhypotečních úvěrů znamená tento krok přechod na klasickou hypotéku a zlepšení úrokových podmínek.
Tyto úvěry mají vyšší úrokovou sazbu než standardní hypotéky zajištěné nemovitostí, řádově i o několik procent. Po dobu jejich trvání se splácí pouze úroky. Společně s předhypotečním úvěrem se podepisuje smlouva o následném hypotečním úvěru.
Jakmile je byt zastaven ve prospěch banky, předhypoteční úvěr se splatí z hypotečního úvěru s výhodnější úrokovou sazbou. Zákazník pak splácí anuitu (úmor i úrok).
Některé banky umožňují koupi družstevního bytu bez okamžitého zřízení zástavního práva přímo v rámci klasického hypotečního úvěru jako službu navíc za jednorázový poplatek.
Výhodou je, že není třeba uzavírat smlouvy o dvou úvěrech, klient má od počátku jednu sazbu a platí jeden poplatek za vyřízení úvěru.
Jsou však i takové banky, které mají pro družstevní bydlení připraven speciální typ úvěru se samostatně vyhlašovanou úrokovou sazbou a možností kdykoliv provést mimořádnou splátku bez poplatku. Jedná se o klasickou hypotéku, která je zajištěna nemovitostí.
Eva Poláchová, OVB Allfinanz
(napsáno pro Deník)
2024 ©